Výsledky výzkumu

"Každá věda začíná otázkou. Mamvpičismus začíná klidem. Věda nehledá nejrychlejší cestu. Hledá tu správnou. Některé problémy zmizí samy. Ostatní si zaslouží druhý šálek kávy."


prof. PhDr. Klidoslav Odkládal, Ph.D.- Ředitel a zakladatel IVVM

Pět základních principů Mamvpičismu

1. Klid je metoda.

2. Ne vše vyžaduje okamžitou reakci.

3. Panika není pracovní postup.

4. Gauč může být laboratoří.

5. Humor je známkou odborné vyspělosti.

Strategická nečinnost

Strategická nečinnost představuje jednu z nejvýznamnějších disciplín moderního mamvpičismu. Laická veřejnost ji často zaměňuje za lenost, což je zásadní odborný omyl. Zatímco lenost znamená absenci činnosti bez cíle, strategická nečinnost je vědomé rozhodnutí nevynakládat energii tam, kde by její spotřeba nepřinesla odpovídající užitek. Jak uvádí Odkládal (2026): "Kdo nic neuspěchá, málokdy něco pokazí."

Kratší definice: Strategická nečinnost představuje vědomé rozhodnutí neplýtvat silami. Od prosté lenosti se liší tím, že je promyšlená a zpravidla vede ke stejnému výsledku s menším stresem.

Zákon zachování klidu

Moderní výzkum IVVM opakovaně prokázal, že nervování samo o sobě neurychluje žádný známý přírodní ani administrativní proces.

Naopak bylo experimentálně ověřeno, že:

  • 97 % problémů se vyřeší samo,
  • 2 % vyřeší někdo jiný,
  • 1 % opravdu vyžaduje činnost.

Poznámka autora: Bohužel nikdy předem nevíme, do které skupiny problém patří.

Vliv nervování na skutečný výsledek

Nervování ███████████████████ 100 %

Skutečný přínos ▏ 0 %

Závislost nervování na výsledku

Výsledek
100 % ┤
80 % ┤
60 % ┤
40 % ┤
20 % ┤
0 % ┼──────────────────────
Nervování

Komentář: Nebyla prokázána statisticky významná souvislost.

Situace                      Doporučení IVVM

 
Dva e-maily                                             Dopij kávu
Deset e-mailů                                          Dopij dvě kávy
Porada                                                       Přikyvuj
Panika                                                       Zachovej klid
Audit                                                          Uvař kávu auditorovi 

Experimentální odkládání

 Metoda spočívající v řízeném časovém posunu rozhodnutí za účelem ověření, zda je vůbec nutné rozhodnutí přijmout.

Praktické cvičení - Telefon zvoní

  1. Zhluboka se nadechni.
  2. Dopij kávu.
  3. Rozhodni, zda je opravdu nutné telefon zvednout.

Pokud telefon přestal zvonit,

experiment skončil úspěšně.

Poznámka prof. Odkládala:

"Největším úspěchem člověka není stihnout všechno.
Největším úspěchem je poznat, co není potřeba stihnout."

Kávologie

Výzkumy IVVM opakovaně potvrzují, že kvalita rozhodnutí roste přibližně do druhého šálku kávy. Po třetím šálku roste především ochota diskutovat o rozhodnutí.

Vývoj lidského rozhodování během pracovního dne

Kvalita rozhodnutí

100 % ┤                                     ╭──────╮
80 %   ┤                                  ╱                        ╲
60 %   ┤                            ╱                                   ╲
40 %   ┤                      ╱                                              ╲
20 %   ┤________╯                                                     ╰____
                 1. káva                           2. káva

Obr. 1.1: Schematické znázornění vlivu správně načasované kávy na rozhodovací proces. Výsledky jsou orientační a mohou se lišit podle kvality kávovaru.

Zákon zachování klidu

Na základě dlouhodobých pozorování formuloval profesor Odkládal následující zákon.

Míra nervozity účastníků nemá statisticky významný vliv na rychlost plynutí času.

Přesto se tento experiment každé pondělí opakuje.

Výsledky jsou stále stejné.

Výzkumný experiment č.12

V rámci experimentu bylo třiceti zaměstnancům rozeslán mail s označením URGENT.

Výsledek:

  • Dvacet sedm účastníků nejprve dopilo kávu.
  • Dva účastníci si šli uvařit novou.
  • Jeden účastník odpověděl okamžitě - Byl vyloučen z výzkumu.

Odkladový koeficient (kₒ)

Bezrozměrná veličina vyjadřující poměr mezi naléhavostí úkolu a skutečným okamžikem jeho řešení.

Experimentálně bylo zjištěno, že hodnota kₒ přirozeně narůstá s počtem vět obsahujících výraz "urgentní".

Rozdělení denní energie

100 % energie

███████ Důležité věci 30 %
██████████████████ Zbytečnosti 70 %

Komentář: Hodnoty jsou orientační. U některých porad může druhý sloupec dosahovat až 95 %.

Co je vrcholný Mamvpičismus?

Vrcholný mamvpičismus je interdisciplinární vědní obor zabývající se studiem vztahu mezi lidskou psychickou pohodou, efektivním nakládáním s energií a schopností zachovat nadhled v situacích, které běžně vedou ke zbytečnému stresu.

Na rozdíl od rozšířených představ není jeho cílem podporovat pasivitu ani rezignaci. Naopak usiluje o rozvoj schopnosti vědomě rozlišovat mezi problémy, které lze ovlivnit, a těmi, u nichž zvýšené úsilí nepřináší žádný měřitelný přínos.

Energie věnovaná neřešitelnému problému je energií, kterou nelze věnovat tomu, na čem skutečně záleží.

Teorie omezené energie

Výzkumníci IVVM dlouhodobě upozorňují, že většina lidí přeceňuje množství energie, kterou mají během dne k dispozici.

Modelový den zaměstnance často vypadá následovně:

  • ráno odpoví na třicet e-mailů,
  • dopoledne absolvuje dvě porady,
  • odpoledne řeší šest naléhavých úkolů,
  • večer má pocit, že neudělal nic důležitého.

Z pohledu mamvpičismu nejde o problém pracovního nasazení.

Jde o problém rozdělení pozornosti.

Ne všechno, co je naléhavé, je důležité.

Tento princip bývá mezi studenty prvního ročníku často zaměňován s neochotou pracovat.

Jedná se však o zásadní omyl.

Mamvpičismus nikdy netvrdí, že člověk nemá pracovat.

Tvrdí pouze, že:

Má nejprve zjistit, zda práce opravdu vede k cíli.

První zákon IVVM

Zvýšená míra nervování nezrychluje běh času ani neurychluje řešení problému.

Jedním z nejdéle zkoumaných jevů na IVVM je vztah mezi lidskou nervozitou a skutečným průběhem událostí.

Již první experimenty prováděné krátce po založení institutu ukázaly překvapivou skutečnost.

Ačkoli účastníci výzkumu zvyšovali intenzitu svého nervování až o 300 %, sledované procesy – například plynutí času, rychlost schnutí barvy nebo příchod pondělního rána – zůstávaly zcela beze změny.

Výsledky byly natolik konzistentní, že vedly k formulaci jednoho ze základních zákonů oboru.

Experiment "Fronta"

Experiment proběhl na blíže nespecifikovaném úřadě. Výzkumníci rozdělili dobrovolníky do dvou skupin.

Skupina A

Po celou dobu čekání hlasitě komentovala délku fronty. Pravidelně se dívala na hodinky.

Povzdechla si v průměru sedmnáctkrát.

Skupina B

Vedla nenucený rozhovor. Přečetla několik stran knihy.

Vypila kávu.

Výsledek

Obě skupiny byly odbaveny ve stejném okamžiku. Rozdíl byl pouze v tom, že druhá skupina odcházela v podstatně lepší náladě.

Vliv nervování na délku čekání

Délka čekání
30 min ┤──────────────────────────────
20 min ┤
10 min  ┤
0  min   ┼──────────────────────────────
                             Klid                                       Panika

Komentář: Křivky se překrývají natolik, že je nebylo možné graficky odlišit.

Odkládalův paradox

Profesor Klidoslav Odkládal si během dlouholetého výzkumu všiml zvláštního jevu.

Čím častěji člověk opakuje větu:

"Musím to mít hned hotové."

tím méně času věnuje samotné práci.

Tento jev byl později označen jako Odkládalův paradox naléhavosti.

Projev                                                                                Pravděpodobný výsledek

Zachovám klid.                                                               Pracuji soustředěně.
Zpanikařím.                                                                     Pracuji rychleji, ale ne lépe.
Začnu pobíhat po kanceláři.                                       Ostatní znervózní také.
Uvařím si kávu.                                                              Pravděpodobnost lepšího rozhodnutí roste. 

Poznámka IVVM č. 3

Výzkumnému týmu se dosud nepodařilo experimentálně potvrdit, že věta "Prosím o urgentní vyřízení" má měřitelný vliv na rychlost odpovědi.